Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano

Stolové hory a skály – pověsti

Lilienstein

Pověst

Lilienstein je jedinou stolovou horou Saského Švýcarska na pravém břehu Labe a leží přímo naproti pevnosti Festung Königstein. Vypráví se o něm hned několik pověstí – o zlatě skrytém v hoře a o tajemné nevěstě.

Pověst Zlato v hoře

Lilienstein byl prý dříve obydlený a za dveřmi do sklepa, které jsou vidět jen zřídka, prý leží celá pivovarská pánev plná dukátů. Jedna chudá žena z Waltersdorfu jednou našla dveře otevřené, posadila své dítě na zlatý stůl a hrabala zlato do zástěry – když se však otočila, dveře zmizely. Přesně o rok později je našla znovu a její dítě si nezraněné hrálo se zlatými jablky a hruškami.

Pověst

Druhá pověst o Liliensteinu vypráví, že poklad dukátů lze vyzvednout jen tehdy, obětuje-li se čistá panna. Banda hledačů pokladů proto vzala s sebou ne příliš chytrou děvečku z Waltersdorfu a všichni museli zarytě mlčet. O půlnoci se objevilo zvíře s ohnivou tlamou, na jehož jazyku ležel klíč – děvečka si ho měla vzít. Vtom zvolala „Ježíšmarjá!“ a v tu ránu se hledači pokladů rozletěli do všech světových stran: Ráno našli jednoho v Ebenheitu, jednoho v Königsteinu, jednoho ve Waltersdorfu – nezraněné, ale bez zlata.

Pověst Nevěsta na Liliensteinu

Mladý tkadlec ze Schandau, Conrad Zeisig, potkal u Liliensteinu překrásnou ženu se zlatým řetízkem ve vlasech. Poprosila ho, aby jí přinesl hostii ze své zpovědi – jen se nesmí leknout. Když se vrátil, stála před ním napůl zvířecí bytost, prokletá kvůli těžké vině. Leknutím upustil chléb, země se otevřela a pohltila bytost v plamenech; tkadlec prý už nikdy nebyl tím, kým býval.

Winterberg

Pověst Jelen a kurfiřt

V roce 1558 lovil kurfiřt August v Ottendorfer Heide. U Malého Winterbergu pronásledoval pěšky mohutného jelena až na úzkou skálu nad propastí. Zvíře bylo v pasti a chtělo zpátky – právě tam, kde stál kurfiřt. Se slovy „Buď tě zasáhnu, nebo mě připravíš o život“ vystřelil; jelen vyskočil a zřítil se pozpátku do hlubiny. Na poděkování dal jeho syn Kristián osadit pamětní desku s letopočtem 1558 a nahoře postavit loveckou chatku s parožím na střeše; dnešní osmiboký pavilon pochází z roku 1818.

Pověst Sedm buků

Na Velkém Winterbergu stávalo kdysi sedm nádherných buků. Lid vyprávěl: Jakmile tyto stromy uschnou, ztratí rod Wettinů korunu a Sasku bude vládnout cizí panovník – někteří dokonce tvrdili, že pak do země přijdou Turci.

Zirkelstein und Kaiserkrone

Pověst Krakonošovy zuby

Horský duch Krakonoš (Rübezahl) prý jednou přišel z Krkonoš a narazil hlavou do skály – ta se rozpukla na Velký a Malý Zschirnstein. Krakonoš přitom přišel o dva zuby: Špičák je Zirkelstein, stolička Kaiserkrone. V Zahngrundu u Schandau si prý chladil bolest a načervenalé žilky v hornině pocházejí údajně z jeho krve. Abychom byli upřímní: Krakonoš je doma vlastně v Krkonoších. Sběratel pověstí Alfred Meiche napsal už v roce 1894, že ho jeden švec z Lohmenu chtěl v roce 1842 do Saského Švýcarska „propašovat“ – místní však podvod odmítli. Pěkný příběh je to i tak.

Pověst Mor a děkovné tance

Pod Zirkelsteinem a Kaiserkrone leží Reinhardtsdorf. Pověst vypráví, že obec se dříve jmenovala Fichtendorf (Smrková ves) – připomíná to prý ještě hostinec „Zu den drei Fichten“ (U tří smrků). Pak přišel mor a obec zcela vyhubil; tehdy zanikl i Stolzenhain na potoce Fuchsbach u Cunnersdorfu. Když umírání konečně skončilo, slavila se v horním Saském Švýcarsku děkovná slavnost a odtud prý pocházejí staré „Lobetänze“ (děkovné tance).

Pfaffenstein

Pověst Barbarine

Na Pfaffensteinu, dříve zvaném také Jungfernstein (Panenský kámen), stojí štíhlá skalní jehla Barbarine. Pověst vypráví o dívce z Pfaffendorfu, která v neděli raději chodila na borůvky než do kostela. Rozhněvaná matka ji proklela – a dívka na místě zkameněla. Příběh měl dříve sloužit jako varování pro neposlušné děti. Své jméno má skalní jehla proto, že dívka se prý jmenovala Barbara.

Großer Zschirnstein

Pověst Polední strašidlo

Na Velký Zschirnstein se prý nemá chodit v polední hodinu za slunečného počasí – to tam totiž obchází polední duch. Dva mladí turisté uslyšeli polední zvon a hned to v lese zavylo, praskaly větve a křičeli ptáci; teprve když odbila jedna, bylo zase ticho. A u této hory se přece Krakonoš už jednou praštil do hlavy.

Bärensteine

Pověst Jungfernsprung

Když v roce 1639 švédský generál Banér dobyl Pirnu a jeho vojáci plenili, prchala prý před nimi jedna mladá žena na Bärenstein u Thürmsdorfu. Ve své tísni skočila do hlubiny. Na památku byl do skály vyryt kříž a místo se od té doby jmenuje Jungfernsprung (Panenský skok).

Prebischtor

Pověst Poustevník Prebisch

Na české straně se vypráví, že pod velkým skalním převisem kdysi žil poustevník Prebisch, který o světě nechtěl nic vědět. Ve vidění spatřil skálu jako mohutnou bránu, k níž proudily davy lidí, a prosil Boha, aby se toho nemusel dožít. Jednoho dne se uvolnil obrovský balvan a zabil ho – a tak vznikla brána, kterou nikdy neměl spatřit.

Tyssaer Wände

Pověst Poklad a skalní skřítci

V Tisé se vypráví, že jeden francouzský šlechtic ukryl v Tiských stěnách poklad a to místo už nikdy nenašel – bloudil tak dlouho, až přišel o rozum. Skalní skřítci prý poklad hlídají a hledače pokladů svádějí z cesty. Jiná pověst zná trpaslíky, kteří pod skalami vybudovali podzemní město plné pokladů – dobré lidi odměňovali, chamtivé ne.

Vhodné túry

• Bastei
• Über Thürmsdorf zu den Bärensteinen
• Malerweg-Tipp der Familie Jäger: Weißig – Thürmsdorf

Stav k: 09/2026

Zeptejte se TOURstena na víc

Jak se tam dostanete z Hammergutu a která túra kolem vede? TOURsten Vám to ukáže na mapě a cestou vypráví celý příběh – zdarma a v sedmi jazycích.

Zeptat se TOURstena

← Všechna témata