Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
Bojiště
Kolem Pirny leží místa, kde se rozhodovalo o evropských dějinách. U Kesselsdorfu západně od Drážďan porazili Prusové 15. prosince 1745 Sasy a Rakušany – to rozhodlo druhou slezskou válku a o deset dní později následoval drážďanský mír. Koncem léta 1813 se stará poštovní silnice Drážďany–Teplice stala válečným dějištěm: 26. srpna zastavil princ Evžen Württemberský u Krietzschwitz francouzského generála Vandamma, pak se pokračovalo přes Berggießhübel, Hellendorf a Petrovice až k bitvě u Chlumce 29./30. srpna. Hellendorf a Markersbach – jen pár kilometrů od Hammergutu – ležely až do podzimu 1813 uprostřed nástupního prostoru a těžce trpěly rabováním, požáry a epidemiemi.
Krietzschwitz
Následky a Evženův pomník: Čas, který Rusové získali u Krietzschwitz a při ústupu, měl velké následky: Poražená hlavní armáda spojenců unikla do Čech a Vandamme 29./30. srpna u Chlumce utrpěl porážku – on sám a mnoho tisíc Francouzů padlo do zajetí. Napoleonovo vítězství u Drážďan tak z velké části ztratilo cenu. Bojovalo se na celé náhorní plošině jižně od Pirny. V Krietzschwitz připomíná vévodu pomník: „Vévoda Evžen Württemberský zde 26. srpna 1813 vítězně bojoval proti Vandammovi.“ Je volně přístupný – hned v obci najdete také Kerzenträume a Obstscheune.
Hellendorf za sedmileté války
Hellendorf leží na staré silnici do Čech – a proto jím opakovaně procházely armády. Podle místní kroniky tudy roku 1756 táhla pruská vojska k bitvě u Lovosic a po vítězství se stejnou cestou vracela; roku 1757 pochodoval Fridrich Veliký se svým vojskem do Čech. Přitom se ze stodol „vší silou“ bralo obilí, seno a otava, na podzim následovalo těžké ubytovávání vojsk a dodávkové povinnosti pro tábory u Cotty, Hellendorfu a Petrovic. Pro léta 1758/59 líčí zpráva ze sousední Gottleuby zpustošená pole, porážený dobytek, úplavici a „lazaretní horečku“. Samostatná bitva přímo u Hellendorfu není pro tuto dobu doložena.
Hellendorf v osudovém roce 1813
Hellendorfská kronika zaznamenává 22. srpna 1813 „1. nepřátelský přepad“: Vojsko spojenců překročilo u Petrovic hranici a táhlo na Hellendorf. Po střetnutí u Pirny pronásledoval Vandamme Rusy přes Berggießhübel a Hellendorf – 28. srpna si kronika poznamenala „vše vypleněno a zdemolováno“. Dne 29. srpna Vandamme zaútočil na Petrovice, 30. byl poražen u Chlumce. V září se Francouzi vrátili: 14. září byl u Berggießhüblu napaden Lobauův sbor a od 15. do 17. září vedl Napoleon osobně protiútok přes Berggießhübel a Petrovice; noc na 17. strávil v Petrovicích.
Co válka stála Hellendorf
Podle kroniky tábořili Francouzi 16 týdnů u Hutsteinu u Kulmer Steig a Hellendorf musel tábor pomáhat zásobovat. Nakonec obec přišla o 335 kusů dobytka a odvedla dodávky v hodnotě 26.964 tolarů; v únoru 1814 zbyli v celé vsi 2 koně, 3 voli, 13 krav a jeden býk. Z 27 domů bylo 12 vyhořelých nebo stržených a do jara 1814 zemřelo na úplavici a „nervovou horečku“ 71 lidí – dvě pětiny obyvatel. Když se král Fridrich August roku 1815 vrátil ze zajetí, přivítal ho Hellendorf přesto velkou slavobránou.
Markersbach v údolí Bahratal
Markersbach leží v údolí říčky Bahra a poprvé se připomíná roku 1363; v roce 1970 vytvořil spolu s Hellendorfem obec Bahratal a od roku 1999 patří k Bad Gottleuba-Berggießhübel. Samostatné „střetnutí u Markersbachu“ není v pramenech doloženo – ves však v roce 1813 ležela uprostřed nástupního prostoru u Teplické silnice a podle místních dějin trpěli obyvatelé „nouzí a bídou, ničením a rabováním“. V malých hamernických osadách v okolí bylo podle hellendorfské kroniky zničeno v Cratze 3 z 15 a v Kleppischi 2 z 5 domů. Zcela nablízku, v Breitenau, přenocoval Napoleon z 10. na 11. září 1813 – u kostela to připomíná „Napoleonův dub“.
Bitva u Kesselsdorfu 1745
Dne 15. prosince 1745 se západně od Drážďan střetli Prusové pod vedením knížete Leopolda I. Anhaltsko-Desavského, „starého Desavana“, se Sasy a Rakušany pod vedením polního maršála hraběte Rutowského. Kesselsdorf chránily silné baterie a na poli ležel sníh a led. Dva pruské útoky na ves ztroskotaly za strašlivých ztrát. Když saští granátníci pronásledovali ustupující, pruská jízda je zahnala zpět, Prusové s nimi vnikli do vsi a zmocnili se baterií; zároveň zaútočil na druhém křídle princ Mořic Anhaltsko-Desavský. Se setměním se saská linie zhroutila.
Kesselsdorf
Drážďanský mír: Na každé straně stálo kolem 30.000 mužů – přesná čísla se v pramenech liší. Prusové ztratili asi 5.000 mrtvých a raněných, Sasové a Rakušané kolem 3.800 a k tomu asi 6.700 zajatých. Sasové vydali Drážďany, 18. prosince do nich vjel Fridrich Veliký a 25. prosince 1745 byl uzavřen drážďanský mír, který ukončil druhou slezskou válku ve prospěch Pruska – kostel sv. Kateřiny v Kesselsdorfu dodnes vyzvání hodinu míru. Pro starého Desavana byl Kesselsdorf posledním vítězstvím; pochod „Der Kesselsdorfer“ nese jméno této bitvy.
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena