Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
„Pirnská bída“ (1756)
Na jaře roku 1639 prožila Pirna nejtemnější období svých dějin. Švédský polní maršál Johan Banér táhl se svým vojskem přes Sasko do Čech; po krátkém obléhání vtrhli Švédové 23. dubna 1639 do města. Co následovalo, se dodnes nazývá „Pirnaische Elend“ (Pirenská bída): rabování, vraždění a pět měsíců okupace. Vydržela jen pevnost Sonnenstein nad městem – a nakonec Pirnu před zničením zachránil lékárník.
Změna strany v roce 1635
Za třicetileté války bojovalo Sasko nejprve po boku Švédska. Pražským mírem z 30. května 1635 přešel kurfiřt Jan Jiří I. na stranu císaře – pro Švédy bylo Sasko od té doby nepřátelským územím. Dne 14. dubna 1639 porazil Banér Sasy u Chemnitz, neuspěl před Freibergem a pak táhl proti proudu Labe směrem do Čech. Cesta vedla kolem Pirny.
Obrana
Už v březnu 1638 svěřil kurfiřt velení nad hradem a městem Pirnou podplukovníkovi Johannu Siegmundu von Liebenau. Liebenau dal opravit hradby a – aby nepřítel nenašel úkryt – vypálit vnější domy předměstí kolem městského příkopu, k tomu kostel sv. Mikuláše a domy pro nemocné: Obyvatelé Pirny obětovali svá předměstí sami. K obraně bylo připraveno asi 500 vojáků a k tomu ozbrojení měšťané na hradbách a u bran.
Sonnenstein vydržel
Liebenau odmítl každou výzvu ke kapitulaci. Švédové Sonnenstein ostřelovali, útok ztroskotal – pevnost nebyla nikdy dobyta. Banér sám v květnu táhl dál do Čech, ale v Pirně zůstaly pluky; okupace trvala do konce září 1639, zhruba pět měsíců. Podle staré kroniky zbyla z asi 900 měšťanů sotva třetina – tak to alespoň v roce 1904 vypráví vlastivědný badatel Störzner.
Zachránce
lékárník Jacobäer: V září 1639 se šířila pověst, že Švédové chtějí Pirnu před svým odchodem zcela zničit. Tu se Theophilus Jacobäer, lékárník z lékárny Löwenapotheke na náměstí, rozjel na koni do Drážďan za kurfiřtskou princeznou Magdalenou Sibylou. Vrátil se s jejím listem a předal ho Banérovi – a Pirna zůstala stát. Na jeho domě na náměstí ho připomíná pamětní deska, nese jeho jméno jedna ulice – a každý rok v září obyvatelé Pirny jeho záchranný čin na náměstí znovu přehrávají: ve vlastivědné hře „Der Retter“ (Zachránce).
Sousedé
Königstein, Hohnstein, Stolpen, Bielatal: Na svém tažení do Čech vypálili Švédové roku 1639 město Königstein; na pevnost nad ním se zaútočit neodvážili. Hrady Hohnstein a Stolpen švédskému obléhání odolaly. V Bielatalu byl vypálen hamr Reichstein, obnovený až v roce 1660, a zničen poplužní dvůr Hermsdorf. Podle pověsti v roce 1639 jedna mladá žena prchala před Banérovými vojáky na Bärenstein u Thürmsdorfu a skočila dolů – to místo se od té doby jmenuje „Jungfernsprung“ (Panenský skok).
Potom a dnes
Do roku 1644 nechal Liebenau opravit zámecké nádvoří, studnu, brány a hradby; obnova města trvala roky. Pro Sasko skončila válka se Švédskem teprve příměřím v Kötzschenbrodě 27. srpna 1645. Stopy dnes: dělová koule v kostele Marienkirche, Jacobäerova deska na náměstí a Sonnenstein, který Švédové nikdy nedobyli. Na pevnosti Festung Königstein v červnu herci přehrávají švédské období v rámci historického spektáklu – termín si prosím předem ověřte.
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena