Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
První osídlení
Kraj je osídlen mnohem déle, než by hrady napovídaly: ve střední době kamenné odpočívali lovci pod skalními převisy, zhruba před 3000 lety stálo na Pfaffensteinu opevněné sídliště. Kolem roku 600 přišly do údolí Labe slovanské kmeny – od nich pocházejí jména jako Dohna, Pirna nebo Biela. Od 12. a 13. století zakládali němečtí osadníci dlouhé lesní lánové vsi, k nimž patří i Rosenthal.
Lovci pod skalními převisy
Už ve střední době kamenné, zhruba 9500 až 5500 let před Kristem, procházely Labskými pískovci malé skupiny lovců a sběračů. Odpočívali pod skalními převisy – místy, kterým horolezci dnes říkají „Boofen“ – a zanechali po sobě pazourkové úštěpy a zbytky kostí. Jen v údolí Kirnitzschtal zaevidoval Zemský úřad pro archeologii 330 takových převisů, zhruba 20 z nich platí za obzvlášť slibné; bádá se tam od roku 2005.
Hradiště na Pfaffensteinu
Docela blízko Hammergutu leží jedno z nejstarších opevněných míst v kraji: na Pfaffensteinu se při vykopávkách v letech 1896 až 1912 našly kamenné sekery, keramika a žernov. Na západní straně uzavírá jediný přístup asi 200 metrů dlouhý val s příkopem. Výzkumy prokázaly stáří zhruba 3000 let – nálezy patří k lužické kultuře doby bronzové. Pravěké nálezy jsou známé i z Liliensteinu a ze skalního hradu Neurathen.
Heidenschanze u Drážďan
Nejvýznamnějším sídlištěm lužické kultury v drážďanském údolí Labe byla Heidenschanze v Coschützu: osídlená zhruba od roku 1300 před Kristem, s valem, který existoval asi do roku 500 před Kristem. Kolem roku 1000 před Kristem hořela tak silně, že se pískovec zbarvil do červena. Teprve zhruba o 1400 let později místo znovu využili Slované – našly se tam dokonce maďarské hroty šípů z nájezdů z let kolem 905 až 933.
Germáni a Slované
Na přelomu letopočtu žili v Sasku germánští Hermunduři, později Durynkové – v samotných Labských pískovcích však po nich nejsou známy žádné nálezy. Po jejich odchodu přišli do země západní Slované, do údolí Labe u Pirny asi kolem roku 600: rybáři a rolníci. Zhruba před 1000 lety se zde stýkala tři slovanská území – Nišané v údolí Labe od Drážďan po Pirnu, Milčané v Horní Lužici a Děčané kolem Děčína. „Nisani“ znamená „lidé v nížině“.
Dohna a Pirna
Dohna je nejstarší písemně zmíněné místo v kraji: v roce 1040 se v jedné kronice objevuje hrad „Donin“; před kamenným hradem tu byla slovanská hradiště a už v době bronzové byly osídleny hradní vrch a Robisch. Jméno se vykládá jako „majetek Doňův“. I Pirna navazuje na slovanské sídliště s opevněním z 10. století; obvyklý výklad jména je „na pernem“ – „na tvrdém kameni“. Písemně je Pirna zmíněna roku 1233.
Slovanská jména
Mnoho jmen v kraji je slovanského původu: Biela pochází z českého „Bělá“ – ta bílá; v roce 1412 se nazývá „die Bela“. Místa končící na -witz jako Krietzschwitz (1359 „Kritzewitz“) nebo Postelwitz (1446 „Boßlawicz“) nesou typicky slovanskou koncovku, stejně jako Prossen (1412 „Prossentin“), Copitz a Zatzschke, malá okrouhlice. Struppen považuje obec za místo „vendického původu“, Lohmen se odvozuje od staroslovanského slova pro lom. Spolehlivé výklady zdaleka nemáme pro všechna jména.
Němečtí osadníci a lesní lánové vsi
Po podrobení Slovanů v roce 929 a založení Míšeňské marky v roce 968 přicházeli postupně osadníci z Frank, z Porýní, z Flander a z Dolního Saska; do zhruba roku 1250 vzniklo v Sasku asi 4000 nových sídel. V Labských pískovcích začalo plánovité osídlování ve 13. století. Typické jsou lesní lánové vsi: statky se řadí podél potoka a za každým statkem se táhne dlouhý pruh pozemku nahoru do svahu – tak vypadají Rosenthal, Langenhennersdorf, Reinhardtsdorf nebo Papstdorf dodnes.
Nejstarší místa
kdy jsou poprvé zmíněna: První písemné zmínky podle historického místopisného seznamu Saska: Dohna 1040, Lohmen 1206, Pirna 1233, Königstein 1241 jako „Lapis regis“ (purkrabí „vom Stein“ už 1233), Liebethal 1241, Stadt Wehlen 1255, Rathen 1261, Struppen 1310, Hohnstein 1317, Rosenthal a Langenhennersdorf 1356, Gottleuba 1363, Reinhardtsdorf 1368, Papstdorf 1371, Bad Schandau 1408, Hermsdorf 1410, Berggießhübel 1412, Gohrisch 1437. Na druhé straně v Čechách je Děčín zmíněn už v roce 993. U některých míst uvádějí samotné obce jiné roky.
Kolem Hammergutu
Rosenthal je zmíněn 19. února 1356 v písemnosti arcibiskupské kanceláře v Praze – tehdy patřil k Čechám a Sasku připadl až v roce 1503. V roce 1410 následují Hermsdorf, hamr Brausenstein („Brussensteyn“) a les „die Ruwe“, z něhož se později stala obec Raum. V roce 1452 se objevují hamry u Rosenthalu a v roce 1470 samotný Hammergut jako „das smedeberg genandt der Neytbergk“. Starší nálezy z doby kamenné nebo po Slovanech nejsou přímo v Bielatalu známy – nejbližší je Pfaffenstein.
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena