Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
Bezkolejová dráha Bielathal-Motorbahn
V letech 1901 až 1904 jezdila z Königsteinu do Bielatalu „Gleislose Bielathal-Motorbahn mit elektrischer Oberleitung“ – bezkolejová motorová dráha s elektrickým trolejovým vedením, tedy elektrický autobus na dvou trolejích, raný trolejbus. Postavil ji drážďanský inženýr Max Schiemann. Byla prvním trolejbusem v Sasku, prvním zařízením na světě s tyčovými sběrači proudu, jaké mají trolejbusy dodnes, a měla první trolejbusový nákladní vůz na světě. Plánována byla až nahoru ke Schweizermühle, tedy téměř až ke dveřím Hammergutu – tento úsek však nikdy postaven nebyl.
Trať
Max Schiemann požádal o dráhu 11. června 1900, povolena byla 2. února 1901, kolaudována 5. července 1901. Dne 10. července 1901 se vyjelo: z Viaduktplatz v Königsteinu, dnešního Reißigerplatz u nádraží, 2,5 kilometru nahoru údolím až k papírně v Hütten. Dne 18. srpna 1901 přibylo zhruba 300 metrů až k vodoléčebnému ústavu Königsbrunn a od 16. února 1902 vedla 1,6 kilometru dlouhá nákladní trať k nákladovému nádraží Königstein. Se 4,4 kilometru byla dráha nejdelší. Zastávky byly Viaduktplatz, Bielatalstraße, Hütten a Kurbad Königsbrunn.
Vozy a technika
Jezdilo se na 500 voltů stejnosměrného proudu z vodní elektrárny na Biele v Königsteinu; troleje visely ve výšce 6 metrů na ocelových stožárech, v obcích na rozetách přímo na zdech domů. Elektrickou výbavu dodala firma Siemens & Halske. Vozy 1 a 2 měly 18 míst k sezení a 6 k stání a každý dva motory o výkonu 9 koní, vůz 3 jezdil pro poštu, vůz 4 byl nákladní vůz o výkonu 36 koní s pohonem všech kol, který v létě dostával lavice pro výletníky. Kola byla dřevěná loukoťová s železnými obručemi. Protože bylo jen jedno vedení, musel při setkání jeden vůz stáhnout své sběrací tyče; odpružené tyče dávaly vozu prostor až 3 metry na obě strany.
Jízdní řád a jízdné
Od července 1901 bylo denně dvanáct jízd dolů údolím a jedenáct nahoru, navázaných na vlaky v údolí Labe a parníky. Do kopce trvala jízda asi 20 minut, z kopce 15 – nejvýše rychlostí 12 km/h, s nákladním přívěsem 8 až 10. Jízda stála 10 feniků, pro děti 5 feniků. V zimě vozy sypaly písek a přívěsy jezdily na saňových ližinách.
Proč po třech letech skončila
Počty nevyšly: lesní správa neuzavřela žádné smlouvy o odvozu dřeva a lázeňští hosté přijížděli jen v létě – mnohem méně, než se čekalo. K tomu silnice: těžké vozy se železnými obručemi ji ničily a na zničené silnici se zase ničily vozy. Jeden současník to shrnul takto: „Byla-li silnice dobrá, těžký omnibus z ní pozvolna udělal špatnou, byla-li silnice rozbitá, pozvolna se rozbil i omnibus.“ Lidově se jí říkalo „Hüttener Rumpelkiste“ – hüttenská drkotačka. Dne 19. září 1904 koncese zanikla; cestující převzal soukromý omnibus Emila Nackeho, který jezdil dokonce až ke Schweizermühle.
Prodloužení ke Schweizermühle
Dne 1. března 1903 dostal Max Schiemann povolení pro celou trať až k lázeňskému domu Schweizermühle – horní Bielatal by tak byl elektricky napojen na Königstein. Protože však dráha nevydělávala ani dole v údolí, nebyl tento úsek nikdy postaven. Kolejová železnice do Bielatalu nikdy nevedla.
Max Schiemann a jeho dráhy
Max Schiemann, narozený roku 1866 ve Vratislavi a zemřelý roku 1933 ve Wurzenu, byl elektroinženýrem u firmy Siemens & Halske a u drážďanské tramvaje. Po Bielatalu postavila jeho společnost pro bezkolejové dráhy jedenáct dalších zařízení, mimo jiné v údolí Veischedetal v Sauerlandu, v Ahrweileru, ve Wurzenu – zčásti s materiálem z Bielatalu – a v Drammenu v Norsku, kde jeho systém jezdil až do roku 1967. Úplně první trolejbusovou linkou ovšem Bielatal nebyl: Siemens nechal v roce 1882 u Berlína jezdit zkušební vůz a v březnu 1901 jezdil v Eberswalde krátce trolejbus s jiným systémem.
Co je k vidění dodnes
Kdo v Königsteinu vyjde nahoru po Bielatalstraße, najde na některých domech – mimo jiné na číslech 2, 3, 37, 47 a 75 – ještě železné rozety, na nichž kdysi visely troleje. Model dráhy stojí v miniaturním parku „Kleine Sächsische Schweiz“ v obci Dorf Wehlen, staré fotografie uchovává Deutsche Fotothek. Dnes jezdí po stejné silnici autobusy do Bielatalu.
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena