Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano

Bielatal

Biela pramení v pískovcových skalách u Ostrova v Čechách a po zhruba 18 kilometrech ústí v Königsteinu do Labe; poprvé je zmíněna roku 1412 jako „die Bela“. Protože má velký spád a rovnoměrný průtok, točila se na ní po staletí četná vodní kola – pro hamry, hutě, obilní mlýny, pily a prkenné pily. Bielatal bylo kdysi průmyslovým údolím.

Pirnské železo

U Berggießhüblu se od 14. století těžila železná ruda – obzvlášť bohatý magnetit. Už pro léta 1443 až 1445 uvádějí účty 20 hamrů, které ji zpracovávaly. Kolem roku 1590 vychvaloval kronikář Petrus Albinus zdejší výrobky jako „Pirnisch Eisen“ – pirnské železo – raný obchodní název pro dělové koule, kamnové pláty a varné pánve.

Hamry od pramene po Hütten

Po proudu se řadily závody jeden za druhým: hamerská huť Ostrov (Eiland) v Čechách, Oberhütte u Rosenthalu, hamr Brausenstein – v provozu už před rokem 1410 –, hamr Neidberg, hamr Reichstein a v Hütten Střední a Dolní Reichhammer, Greifenhammer a od roku 1541 Stará slévárna. V Hütten se odlévaly kamnové pláty vysoké až 1,65 metru, mimo jiné pro zámky v Drážďanech a Augustusburgu; dnes tam stojí papírna Louisenthal, která vyrábí papír na bankovky.

Vysoké pece a konec doby hamrů

V 17. století přibyly vysoké pece: v roce 1653 v Oberhütte, v roce 1661 v Neidbergu, v roce 1693 v Brausensteinu. Hutě spotřebovávaly ohromné množství dřevěného uhlí a pustošily les; v roce 1731 jim kurfiřtský lesní řád odepřel levné dřevo. Poté se železo už sotva vyplácelo – do roku 1805 skončily všechny závody revíru, mnohé pokračovaly jako obilní mlýny, pily nebo prkenné pily.

Vysoká pec Brausenstein

Hamerská huť Brausenstein je v roce 1410 uváděna jako „hamer in dem Brussensteyn“. V roce 1693 dal Christian Friedrich Münch postavit asi osm metrů vysokou vysokou pec, do níž je vytesán letopočet 1700; v roce 1704 dodával závod dělové koule do drážďanské zbrojnice. Kolem roku 1750 provoz skončil. Pec byla od roku 1978 znovu postavena a je jediným dochovaným svědkem hutnické techniky v celém revíru – je i ve znaku obce.

Oberhütte u Rosenthalu

Kolem roku 1452 je zmiňován Rosenthal se svými hamry, v roce 1518 se objevuje jméno „Obirhütte“. Hans Joachim Münch zde v roce 1653 postavil vysokou pec; odlévala se děla, koule a granáty, mimo jiné pro drážďanskou zbrojnici. V roce 1726 byl provoz pro nedostatek dřeva zastaven.

Ottomühle, Reichstein a další mlýny

Ottomühle v horní části údolí byl obilní mlýn; hostinec uvádí jako rok založení 1548, popis túry od nakladatelství Bergverlag Rölke první zmínku v roce 1620. Reichsteinský mlýn je v roce 1549 uváděn jako obilní mlýn hamrového statku Reichstein; v roce 1791 se o Reichsteinu píše už jen jako o „zaniklém hamrovém statku“. Níže, v Hütten a Königsteinu, ležely mimo jiné mlýny Schinkemühle, Zeibigmühle, Reicheltmühle, Hofemühle a Brückmühle.

Rosenthal, Hermsdorf a obec

Rosenthal je zmíněn v roce 1356 v písemnosti arcibiskupské kanceláře v Praze a až do roku 1503 patřil k Čechám. Hermsdorf je doložen od roku 1410, Brausenstein byl jeho součástí. V roce 1933 byly Hermsdorf a Reichstein sloučeny do obce Bielatal, v roce 1994 z ní spolu s Rosenthalem vznikla obec Rosenthal-Bielatal.

Bezkolejová dráha a horolezecké skály

Železnice do Bielatalu nikdy nevedla – od roku 1901 však jezdila „Gleislose Bielathal-Motorbahn“ Maxe Schiemanna, jeden z prvních trolejbusů na světě, z Königsteinu až k lázním Königsbrunn; v roce 1904 byl zase konec. Zhruba ve stejné době, v letech 1904 a 1905, byly poprvé zlezeny Herkulessäulen – Herkulovy sloupy. Dnes čítá horolezecká oblast Bielatal 239 vrcholů s více než 3400 cestami.

Vhodné túry

Stav k: 09/2026

Zeptejte se TOURstena na víc

TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.

Zeptat se TOURstena

← Všechna témata