Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
Schloss Děčín – historie a pověsti
Zámek Děčín (Tetschen) stojí na skále nad Labem u vstupu do Labských pískovců. Z raně středověkého hradu se stal velký barokní zámek; v letech 1628 až 1932 patřil hrabatům Thun-Hohenštejnům. Po desetiletích, kdy sloužil jako kasárna – naposledy pro sovětská vojska až do roku 1991 –, ho město Děčín zrestaurovalo.
Od labského hradu k baroknímu zámku
Pravděpodobně na konci 10. století zde Přemyslovci postavili hrad ke kontrole plavby po Labi; kolem roku 1305 připadl pánům z Vartenberka. Ve druhé polovině 16. století patřil saskému rodu von Bünau, který ho přestavěl na renesanční zámek. V roce 1628, uprostřed třicetileté války, museli evangeličtí Bünauové prodat panství Thun-Hohenštejnům, kteří v 17. století dali vybudovat 292 metrů dlouhou „Dlouhou jízdu“ a Růžovou zahradu.
Chopin a císařovna
V září 1835 zde byl pět dní hostem Frédéric Chopin a hrál tu svůj Valčík As dur op. 34 č. 1, známý jako „Děčínský valčík“ – věnovaný hraběnce Josefíně Thun-Hohenštejnové. Od 8. do 10. června 1854 přijeli císař František Josef a čerstvě provdaná císařovna Alžběta ke státní hostině, spolu s panovníky Pruska a Saska.
Baroko a klasicismus
Na konci 17. století dal Maxmilián Thun přestavět zámek ve stylu vrcholného baroka – tehdy vznikly Dlouhá jízda, Růžová zahrada, jízdárna a zámecký kostel Povýšení svatého Kříže. V letech 1786 až 1803 následovala klasicistní přestavba pod vedením Josefa Václava Kosche: starší stavby byly strženy a zámek se stal uzavřeným celkem se štíhlou hodinovou věží směrem k Labi. Tak vypadá dodnes.
Děčínský oltář
Hrabě František Antonín Thun koupil v roce 1808 slavný obraz Caspara Davida Friedricha „Kříž v horách“ pro svou ženu Terezii Marii – odtud jméno „Děčínský oltář“. Dlouho se tvrdilo, že obraz byl objednán pro zámeckou kapli; to bádání v roce 1977 vyvrátilo. Visel v ložnici hraběnky, vedle kopie Raffaelovy Sixtinské madony. V roce 1921 obraz koupily Drážďany – dnes visí v Galerii nových mistrů.
Lev Thun a knihovna
Na zámku se v roce 1811 narodil Lev Thun-Hohenštejn, který jako rakouský ministr kultu a vyučování v letech 1849 až 1860 modernizoval univerzity a připustil k nim protestantské a židovské učence. Knihovna Thunů čítala přes 65.000 svazků; v roce 1930 byla prodána a po roce 1945 rozptýlena, v roce 2018 se do zámku vrátilo zhruba 4.000 svazků – můžete je vidět na druhém prohlídkovém okruhu.
Zahrady
Růžová zahrada vznikla na konci 17. století jako barokní záhonová zahrada se sochami, vodními kanály a fontánami; v roce 1881 zde zahradník Franz Josst založil rozárium, v roce 1887 tu kvetlo 87 odrůd. Po kompletní obnově se zhruba 700 růžemi a restaurovanou sala terrenou je od 21. března 2026 opět otevřená. V Jižních zahradách s čajovým pavilonem z roku 1737 kdysi stálo 18 vytápěných skleníků – v roce 1852 zde poprvé na evropské pevnině vykvetl obří leknín Victoria regia. Dnes se tu procházejí pávi.
Kasárna a znovuzrození
V roce 1932 prodali Thunové zámek československému státu; od roku 1934 sloužil jako kasárna – pro pohraniční jednotky, potom wehrmacht, československou armádu a v letech 1968 až 1991 sovětskou armádu, zčásti jako lazaret. Od roku 1991 patří městu Děčín, které ho krok za krokem restauruje. Dnes je tu také výstava Oblastního muzea a Státní okresní archiv.
Pověst Bünau v loďce
Rudolf von Bünau, protestantský pán na Děčíně, musel v roce 1630 kvůli své víře opustit Čechy. Posadil se s rodinou do loďky, nechal ji unášet po Labi a slíbil: Kde loď sama přistane u míšeňského břehu, tam zůstanu. Přistála u Prossenu, hned u Königsteinu. Bünau koupil zámek a statek Prossen a žil tam až do své smrti v roce 1654.
Spojení s jinými místy
Páni z Vartenberka na Děčíně vlastnili čas od času také Střekov a Tolštejn; jeden z nich držel v roce 1436 hrad Arnstein v Saském Švýcarsku jako zástavu. S Bünauy vládl na Děčíně týž rod, jemuž patřily Weesenstein, Kuckuckstein a Lauenstein. Lovecký zámeček Kristin Hrádek (Christianenburg) na hranici u Sněžníku patřil k thunovskému děčínskému panství.
Vhodné túry
- Labským kaňonem k Belvederu (Durch den Elbcanyon zum Belveder)
- Belveder u Labské Stráně (Belveder über dem Elbtal)
- Pastýřská stěna a zoo Děčín (Schäferwand und Zoo Děčín)
- Modrá trasa Jílové – Děčín (Blauer Weg von Jílové nach Děčín)
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena