Deutsch · English · Français · Čeština · Nederlands · Polski · Italiano
Hrady na sopečných skalách
České středohoří (Böhmisches Mittelgebirge) je stará sopečná krajina: Asi před 40 až 20 miliony let pronikalo magma usazeninami křídového období. Eroze odnesla měkké horniny kolem – zůstaly tvrdé sopouchy z čediče nebo znělce (německy „Phonolith“ či „Klingstein“, protože při úderu jasně zní), které dnes vystupují z krajiny jako strmé kužely. Pro středověké stavitele hradů byly ideální: strmé svahy, daleký výhled na Labe a obchodní cesty a stavební materiál hned na místě. Nejkrásnější hrady na nich: Střekov, Hazmburk, Ostrý, Košťálov, Kamýk, Oparno, Kostomlaty, Tolštejn, Bezděz a Trosky – a na saské straně Stolpen.
Střekov (Schreckenstein)
Hrad Střekov stojí na znělcové stěně zhruba 100 m nad pravým břehem Labe v Ústí nad Labem. Král Jan Lucemburský ho nechal postavit v letech 1316–1319, aby zajistil obchodní cestu po Labi; později patřil Vartenberkům a Lobkowiczům. Za třicetileté a sedmileté války byl těžce poškozen a chátral – a slavným ho učinili romantici: Richard Wagner zde v roce 1842 pracoval na „Tannhäuserovi“ a obraz Ludwiga Richtera „Převoz pod Střekovem“ visí v Galerie Neue Meister v Drážďanech. Dnes zřícenina opět patří Lobkowiczům a je přístupná. Z Bielatalu asi 35 km přes Petrovice.
Hazmburk (Hasenburg)
Hazmburk korunuje 418 m vysoký čedičový vrch u Klapého a je vidět už zdaleka. Založen byl ve 13. století; od roku 1335 patřil Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka – „zajíc“ znamená německy Hase, odtud název. Husité ho několikrát obléhali, nikdy ho však nedobyli; v roce 1586 se uvádí jako „pustý“. Dodnes stojí dvě věže: 25 m vysoká Černá věž z tmavého čediče, později vězení, a 26 m vysoká Bílá věž se světlou pískovcovou horní částí, dnes rozhledna. Z Bielatalu asi 75 km.
Ostrý (Wostrey)
Na špičatém, osamoceném čedičovém kuželi (553 m) u Milešova leží zřícenina Ostrý. Václav Kaplíř ze Sulevic postavil hrad kolem roku 1433, v posledních letech husitských válek, a uzpůsobil ho zcela této neklidné době. Už v roce 1565 se uvádí jako opuštěný. Dochovaly se hradby, bašty, brány a zbytky paláce – a výhled na Milešovku (Milleschauer) je nádherný. Z Bielatalu asi 55 km.
Košťálov (Kostial)
Zřícenina Košťálov stojí na skalnatém čedičovém vrcholu vysokém dobrých 481 m u Třebenic. Kdo hrad ve 14. století postavil, není jasné; v roce 1372 je poprvé doložen majitel, později patřil Zajícům z Hazmburka a Kaplířům. V roce 1422 ho husité marně obléhali. Dnes se na vrcholu tyčí už jen zřícenina obytné věže. Z Bielatalu asi 65 km.
Kamýk (Kamaik)
Vysoko nad pravým břehem Labe u Litoměřic trůní na strmém čedičovém kuželu zbytek hradu Kamýk. V roce 1319 ho král Jan Lucemburský dal Jindřichovi z Kamýka; hrad měl údajně zajišťovat labské clo. Za třicetileté války hrad vyplenila saská vojska a poté zpustl. Dochovala se především část pětiboké obytné věže; zřícenina je volně přístupná, ale neudržovaná – při lezení buďte opatrní. Z Bielatalu asi 55 km.
Oparno (Wopparn)
Hrad Oparno stojí na úzkém skalním hřbetu nad romantickým Oparenským údolím, výběžkem čedičového vrchu Lovoš u Lovosic. Patřil pánům z Vchynic, z nichž později vzešel rod Kinských; v roce 1344 tu Smil z Vchynic postavil obytné prostory a už kolem roku 1530 se hrad uvádí jako „pustý“. Dochovaly se mohutné zdi a klenuté sklepy. Zřícenina leží na turistické stezce „Zlatá stezka Zemí hradů“ (93 km z Budyně do Úštěku a Ronova). Z Bielatalu asi 55 km.
Kalich (Kelch)
Kalich nad Třebušínem je husitský hrad: Jan Žižka ho dal po roce 1421 vystavět na 538 m vysokém vrchu a jméno „Kalich“ odkazuje na symbol husitů. Přísně vzato nejde o čedič: Webové stránky hradu označují vrch za trachytový kopec – rovněž sopečnou horninu. Koncem 15. nebo začátkem 16. století byl hrad opuštěn; dnes jsou k vidění valy, zbytky zdí a budova brány. Z Bielatalu asi 60 km.
Kostomlaty pod Milešovkou (Kostenblatt)
Hrad Kostomlaty stojí na znělcovém vrchu na úpatí Milešovky. Postavili ho páni z Oseka v první polovině 14. století, pravděpodobně na místě staršího slovanského hradiště; v roce 1335 patřil markraběti Karlovi, pozdějšímu císaři Karlu IV. V 16. století byl opuštěn. Dnes se o zříceninu stará spolek a je celoročně volně přístupná. Z Bielatalu asi 50 km přes Teplice.
Tolštejn (Tollenstein)
V Lužických horách u Jiřetína pod Jedlovou stojí hrad Tolštejn na mohutné, zhruba 30 milionů let staré znělcové žíle s krásnými sloupy. Poprvé se připomíná v roce 1337 a chránil obchodní cestu mezi Čechami a Horní Lužicí; majiteli byli Vartenberkové, Berkové z Dubé a od roku 1481 saští Šlejnicové. V roce 1642 ho vypálili Švédové. Od dob romantismu je nahoře horská restaurace a z vyhlídkové plošiny ve výšce 670 m je daleký rozhled po severních Čechách. Z Bielatalu asi 60 km.
Bezděz (Bösig)
Vysoko nad Máchovým jezerem se zvedají dva sopečné vrcholy, Velký (603 m) a Malý Bezděz – geologicky trachyt s přechodem do znělce. Král Přemysl Otakar II. dal hrad stavět od roku 1264; v roce 1279 tu Ota Braniborský držel mladého krále Václava II. Později byl Bezděz poutním místem s klášterem. Hrad patří k nejzachovalejším hradům 13. století v Čechách a je přístupný. Z Bielatalu asi 95 km – dlouhý celodenní výlet.
Trosky
Symbol Českého ráje stojí na dvou čedičových sopouších: Na nižším stojí věž „Baba“, na vyšším věž „Panna“. Čeněk z Vartenberka založil hrad ve druhé polovině 14. století; za husitských válek byl katolickou oporou, v roce 1648 ho vypálilo císařské vojsko. Dnes je přístupný. Z Bielatalu asi 150 km – spíš na samostatný výletní den.
Pro srovnání
hrad Stolpen v Sasku: I na saské straně stojí hrad na čediči: Stolpen. Jeho vrch je pozůstatkem sopky, která asi před 25 miliony let prorazila žulu. V roce 1546 zde Georgius Agricola poprvé použil slovo „čedič“ (Basalt) – stolpenský hradní vrch proto platí za typovou lokalitu všech čedičů světa. Hrad je postaven z místních čedičových sloupů a jeho přes 84 m hluboká studna je považována za nejhlubší čedičovou studnu na Zemi. Z Bielatalu asi 40 km přes Pirnu.
Stav k: 10/2026
Zeptejte se TOURstena na víc
TOURsten Vám rád vypráví dál, najde vhodnou túru a naplánuje s Vámi den dovolené – zdarma a v sedmi jazycích.
Zeptat se TOURstena